V 08:46:50, 11.září 2001 je náraz prvního letadla - letu č.11 - do Severní věže Světového obchodního centra zaznamenán jen na třech nahrávkách, pořízených 3 lidmi. Dvacet minut poté druhé letadlo - let č.175 - narazilo do Jižní věže Twin towers, což sledovalo miliony diváků na televizních obrazovkách po celém světě a následující události na Manhattanu zaznamenalo téměř nekonečné množství objektivů. 11. září začalo žít svým mediálním životem. Přímý přenos 11. září umocňuje výjimečnou unikátnost tří nahrávek prvního nárazu ve světě, kde je skutečnost popisována prostřednictvím mediálního prostředníka. Vzácnost těchto záznamů je jasným důvodem pro to, aby životy jejich tří autorů už nemohly být stejné jako před 11. zářím 2001.
Autory video-nahrávek a hlavními aktéry našeho dokumentu jsou shodou okolností tři neameričané - v New Yorku žijící francouzští bratři, filmaři Jules a Gedeon Naudetovi, německý imigrant, veterán internetového umění Wolfgang Staehle a český gastarbeiter Pavel Hlava.
Proč?
Žijeme v mediálním světě. Média se čím dál víc stávají nikoliv referenty naších životů ale jejich spolutvůrci. Pointou tohoto tvrzení a zároveň důvodem, proč má vzniknout tento dokument je fakt, že mediální sdělení ovlivňují i své tvůrce.
Jeden ze tří autorů nahrávek je Čech žijící v Otnicích u Brna. Jeho příběh po 11. září se naplňoval ve městě Brně. jeho příběh ČR a Brno spojuje se „světovým“ příběhem 11. září.
Rok 2011 bude rokem desátého výročí 11. září.
O čem v jedné větě
Dokument o životě nahrávek a životech jejich autorů jako výpověď o světě po 11. září, o životech ve stínu nikoliv Twin towers ale stínu mediálního příběhu 11. září.
Co
11. září jako mediální milník
Tři muži s kamerami zaznamenali událost ještě předtím než si uvědomili, že událostí je. Pak již byla zaznamenávána událost. Stovky objektivů byly namířeny směrem k WTC, objektivů mobilů, turistických fotoaparátů, kamer televizních týmů, profesionálních fotografů, žurnalistů. Lidé fotografovali z aut, oken, z ulice. Dokonce fotografovali a natáčeli videa přímého přenosu na televizní obrazovce. Co každého pozorovatele zhypnotizovalo byla tíže okamžiku nenadálé katastrofy a smrti. Byli ovšem zcela jistě magnetizování i krásou pekelného spektáklu.
Hrůza musí být viděna znovu a znovu, aby byla uvěřitelná. Útoky se staly nejvíc fotografovanou a natáčenou zlomovou událostí v lidských dějinách, která kdy byla těmito médii zaznamenána. V přímém přenosu ji sledovaly 2 bilióny lidí po celém světě, 1/3 populace lidstva. Historie 11. září se stala společnou historií, společným příběhem lidstva, nevymazatelným z jeho paměti. 11. září se tak stalo přelomovým momentem lidské historie. 3 nahrávky prvního útoku na WTC se vymykají z této následné vizuální vlny, jako poslední relikty staré mediální doby a ohlašovatelé - sudičky - té nové po 11. září.
11. září jako milník životů autorů nahrávek
Záběry nárazu prvního letadla jsou záznamem konce životů - pasažérů letu č.11 a lidí v zasažených patrech Severní věže. Zachycují počátek událostí, při kterých za 20 minut přijdou o život další lidé při nárazu letu č. 175 do Jižní věže. Do dvou hodin v důsledku všech teroristických útoků a pádů Twin towers zemře téměř tři tisíce lidí. Válka proti teroru vyvolaná 11. zářím a válka vedená teroristy ukončí životy dalších desítek tisíc lidí po celém světě (Afghánistánu, Iráku, v londýnském metru). 11. září změnilo životy lidí celého světa. Z důvodů bezpečnosti zmenšilo hranice respektovaných individuálních svobod jedince. 11. září je synonymem konce, ale také okamžikem změny. V době, kdy se stírají kdysi jasné hranice a vztahy mezi událostí a její medializací chceme dokumentem položit tyto otázky. Jak události 11. září ovlivnily a změnily životy autorů prvních tří video-záznamů? Ovlivnily jejich životy události 11.září méně než sám akt zachycení a samotná existence těchto záběrů? Kam se jejich život posunuly za 10 let, které nás budou v roce 2011 dělit od 11. září 2001? Jakým životním milníkem jsou pro jejich autory záběry největšího soudobého útoku v Západním světě?
Život nahrávek
Příběh lidí se odvíjí od příběhu nahrávek. Záznamy hrají v našem příběhu první roli. Lidé - jejich pořizovatelé - ji naplňují. Všichni tři své materiály zveřejnili. Všichni alespoň část svých video záznamů komerčně využili. Přesto jako by se nahrávky staly posvátnými předměty, podřízené mocnému tabu 11.září. Bratři Naudetové rozhodně nevyužili ve svém dokumentu 9/11 všechny materiály, které natočily. Jules Naudet podle svého vyjádření, uchovává materiál, který nechce nikdy zveřejnit“. Jedná se o záběry umírajících lidi uvnitř Severní věže. Tyto vystřižené cenzurované záběry nikdo nikdy neviděl. Naudetové odmítají jejich prodej, ač jim za ně byly podle Julesových slov nabízeny mediálními subjekty řádově „miliony dolarů“. Staehle rovněž celý archivovaný materiál podle svých slov „ uschoval na bezpečném místě“. Pavel Hlava si pomocí právníků vymohl zaplacení zveřejnění záběrů televizní stanicí ABC. Nevlastní žádné neznámé materiály, které by šlo ještě zpeněžit. Přesto stále sleduje osudy svých záběrů, je jejich strážcem a pozorně naslouchá informacím a tušením svého kamaráda, který stále žije v USA, o tom, že se k jeho záběrům měla dostat americká vláda vytvářející audiovizuální archiv 11.září - bez jeho vědomí. Také zvažuje soud, protože záběry byly bez jeho povolení zveřejněny jednou z českých komerčních televizních stanic.
Jak
Nahrávky se od sebe liší podobně jako příběhy jejich pořízení, podobně jako životy jejich autorů před a po 11. září. Tyto životy se shodují právě jen v tom, že u každého z nich funguje 11. září jako milník - jako ona rozdělující chvíle dělící život na před a potom.
Žánrová různost záznamů - od dokumentu, přes umění až po turistické amatérské-home video - rozehrává tři různé pohledy na akt zachycení 11.září. Tyto tři formy budou i třemi formami našeho dokumentu. Každý z autorů nahrávek bude snímán jeho optikou pohledu - jeho optikou kamery. Tři různé formální tvary korespondují s třemi odlišnými úhly pohledu na 11. září, pohledu na svět po 11. září a toho, jak unikátnost pořízených záběrů využili a využívají.
Pokud chceme najít odpověď jak se změnily životy těchto 4 lidí, musíme se vrátit před milník nárazu letu č.11 do Severní věže a vrátit se k jejich původním plánům jejich původním filmařským, uměleckým a dokumentačním záměrům - k jejich pohledu na svět před 11. září. Budeme s nimi dotáčet jejich původní filmy v kulisách New Yorku po 11. září. Dokument bude obsahovat inscenované rekonstrukční pasáže založené na původních záměrech tvůrců pro den 11. září 2001.
Stejně nás zajímá jejich současná situace, jejich současné aktivity, jejich situace 10 let po 11. září. Zde se nabízí zachytit je v rámci jejich současných projektů/zaměstnání. Naudety při práci na jejich novém dokumentu. Staehla při přípravě nové projekce. Pavla Hlavu za volantem poštovní dodávky.
Aktéři
1) Wolfgang Staehle (požehnaný a prokletý)
WS je veteránem internetového umění. Do 11. září byl dobře známou veličinou mezi uměleckými kritiky, kurátory galerií a vydavateli uměleckých časopisů. V souvislosti s jeho online projekcemi jsou často citovány Warholovy filmy.
O 11. září: “History was coming on like a train. And I just walked onto the track, and history ran me over.”
8. září umístil do okna bytu ve Williamsburgu v Brooklynu dvě web-kamery pořizující panoramatické záběry dolního Manhattanu, jako součást projektu nazvaného „2001“ věnovaného lidem New Yorku (vedle toho promítal i záběry soc.realistického architektonického kýče Fernsehturm v Berlíně a Comburgský klášter v Německu). Panoramatický pohled na Manhattan (jako by vypadlý z kýčovitých pohlednic New Yorku) byl přes internet přenášen na zeď manhattanské West Side galerie a měnil se (updatoval) každé 4 vteřiny.
Kdo navštívil předchozí Staehleho projekce, mohl postrádat jejich význam a pociťovat, že tyto promítané obrazy v sobě obsahují prvek trpělivého čekání, to, že jeho práce očekávala, až se něco stane. A něco neočekávatelného se skutečně 11. září stalo. WS se zmínil, že mnozí lidé v reakci na 11. září hovořili o tom, jaké měl štěstí, že zachytil tyto události. „Nesymysly“, hodnotí to WS. Staehle měl opravdu přesně opačný cíl. Tato i jeho předešlé projekce měly být vždy anti-spektákly, měly tematizovat vykloubenost všednosti, pokud ta je díky technologickým možnostem přenášena na velké vzdálenosti v stejném čase. Není méně vhodný člověk pro zachycení událostí, něčeho, když se něco děje. Staehle jak sám říká zachycuje věci v jejich autenticitě. Zajímá ho, „co se děje, když se nic neděje.“
Jeho osudy ovlivněné 11.zářím
Po 11. září je znám nejen kunsthistorikům a to vyvolává domněnku, že v konečném důsledku byla jeho projektům věnována větší pozornost - mediální i finanční. Staehle uvedl, že kvůli 11. září neobdržel grant Natinal Video Resources. Administrátor nadace mu řekl, že „Tahle věc z 11. září je požehnáním i prokletím. Nahrávku webkamery jak sám říká „má uschovánu na bezpečném místě“, poskytl ji jen jednou filozofu Paulovi Virillovi pro prezentaci v Paříži. Jaké jsou důsledky 11. září na Stahleho tvorbu? Názory kritiků se shodují v nejednoznačnosti svých závěrů. Zdá se ovšem, že Staehleho filozofický Eden nebyl zdevastován katastrofou 11. září, útoky ho neodvrátili od jeho původního směru.
Natáčení s WS
Kde:
- New York - byt, ve kterém umístil dvě kamery sledující Dolní Manhattan, - West Side galerie, ve které bylo promítáno jeho video stream
- WS při práci na aktuálním projektu (kde? Evropa?)
- Místo, kde je uložena nahrávka streamu
Scénářem natáčení s Wilhelemem Stahlem je jeho pracovní postup, který uplatňuje při svých projekcích. Jeho pracovní postup zůstává vždy stejný. John Menick v článku Real-time Futures: Pět poznámek k dílu Wolfganaga Staehlea shrnul těchto pět pracovních kroků:
- Výběr objektu. Objekt bývá architektura nebo krajina.
- Instalace nehybné video kamery na místo s výhledem na objekt snímání
- Stream záběrů nahraných kamerou přes internetový server
- Archivování obrázků videa po pár vteřinách na serveru s příslušným timecodem
- Vystavení díla - záběry umožňuje promítat video projektor umístěný v galerii. Promítání se děje bez jakéhokoliv doprovodného programu nebo doprovodných konstrukcí. Pouze je promítán na bílou zeď jako pozadí.
2) Bratři Jules a Gedeon Naudetové (obrácení bratří Naudetů)
Naudetové začali točit nezávislý dokument o hasiči z jedné městské hasičské stanice Engine 7, sboru 1 (při zásahu 11. září zcela zázračně přežili všech 55 hasičů z tohoto sboru). Původní záměr byl nezávislý film o hasiči, který čeká na svůj první zásah proti ohni. Nikoliv výjezd k hlášení o úniku plynu ale náraz letadla do Severní věže byl oním ohněm.
V průběhu natáčení se oba bratři rozdělili, Jules filmoval uvnitř WTC jeho bratr filmoval pád věží. Oba si mysleli o tom druhém, že zemřel. Navzájem se sobě znovu narodili při setkání zpět na požární stanici. Jules v rozhovorech vždy vzpomíná pozitivní rozměr celého dne - kuráž a hasičů, kteří zachránili mnoho lidských životů. Výsledkem jejich 11. září byl dokument 9/11, který je považován za nejlepší dokument o 11.září. 11. září využili tak, že televizím prodali cca 10 sec. shot nárazu prvního letadla do Severní věže. Odmítli ve svém dokumentu využít záběry umírajících lidí. Po odvysílání dokumentu v USA se s nimi kontaktovali pozůstalí obětí a děkovali jim za toto jejich rozhodnutí. Všem pozůstalým hasičů, které nafilmovali a kteří zemřeli při zásahu, poslali nahrávky jejich blízkých v posledních chvílích jejich života. Ze strany pozůstalých nezazněla žádná kritika, tvrdí Naudetové. Problém měli s televizními šéfy před televizním odvysíláním dokumentu 9/11, kteří tvrdili, že zvuky těl dopadajících na dlažbu před WTC je strašidelný a nevysílatelný.
Příští rok proběhne desáté výročí 11. září. Výročí ctili i naudetové nebo spíš televizní stanice při uvedení filmu 9/11. Jejich dokument byl v USA uveden sice již šest měsíců po útocích ale ve 142 zemích světa byl uveden u příležitosti prvního výročí.
Jejich osudy ovlivněné 11.zářím
Jejich film 9/11 byl odvysílán po celém světě. některými kritiky byl označován za nejlepší dokument všech dob. Akademie ho roku 2002 nenominovala do soutěže o cenu za nejlepší dokument. Zkušenost z 11. září je přivedla k filmařskému poslání, kterého se chtějí nadále držet - ukazovat lidskou povahu v její pozitivních projevech. 11. září utvořilo jejich dokumentární vidění světa, toho, co chtějí o tomto světě sdělovat. V roce 2007 měl premiéru jejich dokument „In Gods name“, při jehož tvorbě mohli pracovat s dobrým rozpočtem, neboť objeli celou Zěměkouli a dokumet seskládali z rozhovorů s nejvýznačnějšími duchovními vůdci hlavních vyznání světa. Dokument nevyvolal přílišný zájem.
Natáčení s JN a GN
Kde:
- New York - Požární stanice Engine 7, ladder 1, v ulicích, kde natáčeli s hasiči
- místo, kde mají uloženu nahrávku ze Sevení věže
- jejich současný filmový projekt
Doplňkový respondent k bratrům Naudetovým
Autor webu zaměřené na manipulované video nahrávky. Pokud zadáme do internetu heslo Naudet a 11 september vyloví Google na první stránce převahu článků zpochybňujících autentičnost jejich nahrávek. 11. září provokuje neuvěřitelně velké množství lidí, které v šoku z nezpochybnitelné jednoznačnosti informace o 11. zářím, podané médii v přímém přenosu a sledované jednou třetinou lidstva, vede k vytváření něčeho, co je nazýváno „Konspirační teorie o 11. září“. Zdálo by se, že bude relativizován pouze pád „Twins“ (výbušniny umístěné v budovách, apod.) a video nahrávky budou sloužit k potvrzení těchto spekulací. Nicméně i samy nahrávky a jejich autentičnost se staly předmětem zpochybnění. Nacházejí ve video záběrech společné identifikující prvky, které pokládají za důkaz manipulace.
3) Pavel Hlava (nový život Pavla Hlavy)
Pavel Hlava - v současnosti pracuje jako řidič brněnské pošty. Pochází z Ostravy a od mlada pracoval jako horník. Před 11. zářím se mu kompletně rozpadl jeho předchozí život. Rozvedl se a byl nucen se vzdát bytu. Podobně jako generace východoevropanů v předešlých 150 letech odjížděl do Ameriky s cílem vydělat si nový život nebo přinejmenším si vydělat na nový byt v České republice - ve městě Brně. V Americe prováděl práce řemeslné práce všeho druhu ve firmě ruského imigranta židovského původu. Zapojil se úspěšně do americké tržní ekonomiky. Jeho šéf s ním byl spokojený. Jeho plat byl třetinový oproti americkým řemeslníkům. 11. září byl v Americe 3 roky. Výsledná částka, se kterou by se mohl vrátit zpět domů a pořídit si nový byt byla zatím v nedohlednu. 11. září 2001 měl volno a jel v autě se svým zaměstnavatelem natočit záběry centrálního New Yorku, které by poslal domů jako zprávu o svém životě v Americe. Když se snažil víceméně neúspěšně zaostřit na billboard na film Collateral Damage, ve kterém Arnold Schwarzenegger hraje losangeleského hasiče, jemuž teroristé při bombovém útoku na kolumbijské velvyslanectví zabijí ženu a syna (filmu byla po 11. září odložena kino distribuce), švenkoval na věže Světového obchodního centra právě v okamžiku nárazu letu č.11 do Severní věže aniž by si tohoto faktu povšiml. To, že nafilmoval první útok zjistil až po 14 dnech. Autem pokračoval se svým šéfem na Manhattan a tam se mu podařilo na stejnou kazetu natočit i druhý náraz letadla do Jižní věže (což je unikát sám o sobě, nikdo jiný nezachytil na jednu kazetu oba útoky). Stejně jako se zpožděním zjistil, že nafilmoval náraz do Severní věže, se zpožděním dvou let byl přiveden americkým fotografem Walterem Karlingem k zjištění, že jeho nahrávka má v mediálním světě 11. září penězi vyčíslitelnou cenu a jediným jejím využitím nemusí být její kopírování, coby dárkový předmět určený kamarádům.
Cílem Pavla Hlavy byl „nový život“ a rozhodl se ho postavit na své unikátní nahrávce. Po četných peripetiích (viz. níže - Mike Cohen), pomocí právníků získal peníze od televizní stanice ABC, která odvysílala jeho nahrávku. Vrátil se do ČR a začal si budovat svůj nový život. Pořídil si nový byt a pronajal si prostory, ve kterých zbudoval diskotéku Twins, noční podnik vyzdobený zarámovanými fotografiemi Twin towers a jejich sádrovým modelem. Každého 11. září promítal pro své kamarády své video zachycující oba útoky na Severní i Jižní věž. Podobně jako slábl mediální život 11. září, slábla i válka proti teroru, která získávala stále více odpůrců, dařilo se čím dál hůř i jeho podniku. V roce 2008 zrtátový podnik zavírá. 11. září se podruhé žení a pořizuje si dům ve vesnici nedaleko Brna.
PH představuje příběh s přízemními lidskými vizemi, naplnění soukromého malého štěstí postaveného na neštěstí velkého množství lidí - na 11.zářím pokládaném nejen Američany za jednu z nejotřesnějších negativních událostí moderní doby. U Pavla Hlavy absentují velké ideje a poslání jako u bratrů Naudetových, chybí tu filozofický náhled a umělecký koncept Wilhelma Staehleho. Proto oba dva předchozí příběhy doplňuje a uzemňuje. Jeho příběh se staví se do opozice k velkými emocím, patosu a hledanými a tak i nacházeným globálním důsledkům 11. září.
Natáčení s PH
Kde:
- Brno a okolí - Otnice, jeho dům, sídliště Vinohrady - jeho byt, který si zakoupil za peníze od televize ABC, diskotéka (- místo jeho diskotéky Twins, projekce jeho nahrávky)
- New York - místo jeho poslední gastarbeiterské práce v době nebo těsně před 11. září - cesta autem na Dolní Manhattan
Doplňkový respondent k Pavlu Hlavovi
Ruský zaměstnavatel Pavla Hlavy - Mike Cohen
Oba byli přátelé. Byl to on, kdo vezl PH 11.září ve svém SVU, ze kterého PH pořídil záběr nárazu letadla do Severní věže. Byli přátelé až do roku 2003, kdy se Pavel Hlava rozhodl prodat své nahrávky. Rus židovského původu, který provozoval praxi, při které jeho firma zaměstnala na dva týdny americké řemeslníky, kterým dal Coehn k ruce východoevropské gastarbeitery s úkolem, ať odkoukají práci amerických řemeslníků, aby posléze jejich práci zastali, ovšem za třetinové peníze, tedy tento člověk pocítil morální dilema z možného zpeněžení nahrávek a vydělání peněz na lidském neštěstí. Hlavovu nahrávku poskytl zadarmo televizní společnosti ABC a ta je odvysílala, přestože se PH se svými právníky pokusil tomu zabránit. Právníci PH si přeci jen své dvě třetiny z celkové částky vydělali a donutili ABC zaplatit jistý finanční obnos.