Kdo se bojí číhošťského kříže?

Opis části dopisu zaslaného P. Josefem Toufarem P. Janu Dvořákovi, faráři v Ořešině:

 

11.12. 1949 jsem měl kázání na téma: Uprostřed Vás stojí, kterého neznáte. To jsem již ku konci kázání opakoval a pokračoval. Zde ve Svatostánku je náš Spasitel, a udělal jsem akci ku oltáři. A tu, kteří se podívali směrem ruky, viděli, jak se na Svatostánku začal pohybovat kříž, celý i s podstavcem…. Že je vyloučen zrakový klam nebo sugesce, prohlásili to mně i SNB, kteří to zde 21. 12. 1949 vyšetřovali.

 

Kdo dnes ví, co se skrývá za událostí, která byla „Číhošťským zázrakem“? A zajímá to vůbec „publica populi – lid veřejný“? Na jedné straně je skupina historiků, kteří nemají snahu nahlédnout hlouběji do problému a uchylují se pouze k papouškování již komunistickými historiky vyslovených faktů, a určitým okruhem lidí stále živenými teoriemi nejen o samotném jevu, ale i o smrti kněze Josefa Toufara.

 

Abychom nabourali tento stereotyp, je třeba začít od základu. Tedy u likvidace nejsilnějšího protivníka komunismu – křesťanské víry a její zastřešující instituce – katolické církve. Té církve, která ve svatovítském chrámu uváděla slavným Te Deum do úřadu K.Gottwalda. Bylo potřeba rozjet nejprve procesy s kněžími a řeholníky.

 

Akce K – tak nazvali komunisti počátek tažení proti řeholním řádům v dubnu roku 1950, během které bylo v Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno 2376 řeholníků. Důsledkem celé akce byly mimo jiné obrovské škody na kulturním dědictví národa – mnohé klášterní stavby, které představovaly unikátní architektonické památky, byly vydány na pospas chátrání či dokonce cíleně ničeny. Vedle toho to ale byl především počátek mravního úpadku.

 

Byla to náhoda či propracovaný záměr, když z malé vesničky na západním okraji Českomoravské vysočiny Číhoště přišla na ÚV KSČ zpráva o zvláštní události?

 

Dosavadní filmové a televizní dokumenty, ale i publikace a různé studie, zabývající se tzv. „číhošťským zázrakem“, se věnovaly pouze popisu událostí a reakcím obviňovaných vyšetřovatelů Stb. Bez toho, že by přišly s novým a hlubším pohledem na věc. Ani 60. výročí smrti nevinného kněze, nebylo využito k novějšímu a hlubšímu pohledu na celou událost, která je i dnes stále zahalována rouškou tajemství. Média spolu s historiky jakoby se obávali onu roušku poodhrnout. Proto by základ dokumentu tvořila základní otázka – „kdo a proč se bojí číhošťského kříže?“

 

Základním cílem filmového dokumentu je tedy pokládat otázky, stavět do konfrontace dosavadní stereotypy s hlubším pohledem na věc. Proti sobě stojí názory a pohledy mnoha stran - tehdejších vykonavatelů moci i těch z druhé strany, ale i nestranné pohledy současných badatelů a vyšetřovatelů ÚDV, historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů, církevních hodnostářů a pamětníků na ony dny z přelomu let 1948 a 1949. Nabízí se nám tady rekonstrukce také z pohledu amerického novináře Dana ADAMS Schmidta, který Číhošť v lednu roku 1950 navštívil a tuto návštěvu zaznamenal ve své knize Anatom of a Satetellite.

 

Před šedesáti lety došlo ke smrti kněze. PROČ? Prostřednictvím výpovědí osob ještě žijících, ale z velké většiny nežijících ( tedy z jejich záznamů), by se měl dokument pokusit o nalezení pravdy, ukázat snahy o poznání PRAVDY a ZAMETENÍ PRAVDY POD STŮL a také NEZÁJMU poznat manipulace mocenského systému s lidmi před 60 lety.

 

S využitím archivů NFA, KF a ČT, Archivu bezpečnostních složek, Národního archivu by dokument měl nabídnout divákovi souhrn otázek a odpovědí, podle nichž by si měl sám vytvořit obraz o celém případu.

 

Pochopit mechanismy, které hýbaly číhošťským křížem, ale i dějinami nejen v zemi uprostřed Evropy, je obtížné i dnes, přitom dokument byl měl odpovědět na mnohé otázky, které byly buď opomenuty z nevědomosti a nebo záměrně. Kdo tedy tahal za ony pomyslné nitky?! Vždyť připravit kamufláž toho druhu, kdy se centrem pozornosti věřících, přicházejících z mnoha míst republiky, stal vychylující se kříž, na takový trumf proti katolické církvi soudruzi v té době ještě neměli. Jak je z pozdějších protokolů Stb patrné, sami se těžko v nastalé situaci orientovali.

 

Dokument byl měl také odpovědět PROČ zrovna vesnice Číhošť s řadovým knězem Josefem Toufarem? Bude dán také prostor dnešním obyvatelům obce – věřícím i nevěřícím ( těch bude více). Měli bychom nějaký čas žít s jejich „zázrakem“.

 

Z několikaletého studia archivních materiálů předloží autoři nové pohledy, a to v širším kontextu událostí v tehdejším Československu.